Proč KRISTÍNKA

Kristínka bylo a je  jméno mnoha vyjímečných žen. Kristínka Panenková je však jenom jedna a tou byla moje babička. Žila dlouhých devadesát let, prakticky celé 20. století. Její život tak pamatoval čtyři režimy a pět státních uspořádání.  Narodila se jako nejstarší z 8 dětí v chudé rodině nedaleko Myjavy tehdy  v monarchii Rakousko-uherské, během první republiky se provdala,  zachránila osvojením život mému čerstvě narozenému otci, prožila válku za Slovenského státu, pracovala těžce v továrně na výrobu nití v socialistickém Československu, na sklonku života se dočkala pádu komunizmu a prezidentství Václava Havla. Nakonec zemřela v  kruhu své rodiny po rozdělení Československa. Babička Kristínka zažila bídu a strádání, které si dnes nedokážeme představit. Pracovala jako služka už od svých 8 let a nemohla pro chudobu chodit  do školy. Naučila se číst až v penzi za pomoci svých vnuků a pravnučky, četla si pohádky a byla patřičně štastná, že to dokázala. Nedostatek vzdělání vyvážila přirozeným taktem, nesmírnou laskavostí, pozorovacím talentem  a čuchem na lidi  a život vůbec, smyslem pro humor  a selským rozumem.  Nikdy na ní nezapomenu, protože mi vštěpila víru v život, odhodlání a naději za všech okolností.  Je pravým důkazem toho, že opravdová moudrost není totéž co školní učenost. Spolek Kristínka sdružující lidi v smysluplných činnostech pro dobro duše i těla, byl pojmenován  na její památku.

Kristínka bylo a je  jméno mnoha vyjímečných žen. Kristínka Panenková je však jenom jedna a tou byla moje babička. Žila dlouhých devadesát let, prakticky celé 20. století. Její život tak pamatoval čtyři režimy a pět státních uspořádání.  Narodila se jako nejstarší z 8 dětí v chudé rodině nedaleko Myjavy tehdy  v monarchii Rakousko-uherské, během první republiky se provdala,  zachránila osvojením život mému čerstvě narozenému otci, prožila válku za Slovenského státu, pracovala těžce v továrně na výrobu nití v socialistickém Československu, na sklonku života se dočkala pádu komunizmu a prezidentství Václava Havla. Nakonec zemřela v  kruhu své rodiny po rozdělení Československa. Babička Kristínka zažila bídu a strádání, které si dnes nedokážeme představit. Pracovala jako služka už od svých 8 let a nemohla pro chudobu chodit  do školy. Naučila se číst až v penzi za pomoci svých vnuků a pravnučky, četla si pohádky a byla patřičně štastná, že to dokázala. Nedostatek vzdělání vyvážila přirozeným taktem, nesmírnou laskavostí, pozorovacím talentem  a čuchem na lidi  a život vůbec, smyslem pro humor  a selským rozumem.  Nikdy na ní nezapomenu, protože mi vštěpila víru v život, odhodlání a naději za všech okolností.  Je pravým důkazem toho, že opravdová moudrost není totéž co školní učenost. Spolek Kristínka sdružující lidi v smysluplných činnostech pro dobro duše i těla, byl pojmenován  na její památku.